Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.
Nejen důl Bezruč byl mým dnešním cílem, ale i zarostlé a dávno zapomenuté, bývalé největší koupaliště v Ostravě a malá opuštěná plovárna v Michálkovicích.
První zastávka byla na koupališti v Radvanicích, kde, jako kluk, trávil každý den můj otec. Kdo jiný než ony, by mohl být mým průvodcem? Místo, které se chystáme navštívit, se před námi schovává za hustým porostem všelijakých dřevin. Po pracném nalezení cestičky, se před námi otevírá velké koupaliště, které svou historii připomíná jen odrazovými můstky. Mezery v minulosti mi s nadšením doplňuje otec a nechybí ani úsměvné příběhy z puberty, kdy zde o krásné děvušky nebyla nouze. Dobová fotografie se mi nepodařila najít, ale v dobách své největší slávy koupaliště navštěvovalo až sto tisíc rekreantů z širokého okolí.
Další zastávka byla na mnohem menší, ale za to zachovalejší plovárnu. Tady mi v cestě stojí jen malý plot, který bez váhání přelézám a začínám se nadechovat minulosti. Pro mé velké překvapení je bazén stále plný vody, chybí tady jen sluníčko a pivko. Prozkoumání malého areálu netrvalo dlouho a tak jsem se vydal k dolu Petra Bezruče. Kromě dvou čerstvě zrekonstruovaných budov a natřené těžební věže, je zde vše polorozpadlém stavu. Jinak řečeno je to přesně to co hledám.
Komentáře
Okomentovat