Urbex Ostrava

V předešlém příspěvku jsem Vás vzal na tři místa. Místo, které představím dnes jsem nechal záměrně ležet ladem. Včera jsem se tam vrátil a snažil se najít jakoukoliv cestu do nitra stavby. Důmyslně zabedněné, nebo zazděné otvory mi tento cíl neulehčovaly. Pomocí dlouhé desky opřené o zeď, na tom správném místě, se nakonec povedlo a hned po zdolání překážky, se mi otevírá dlouhá hala. Ze statického hlediska usuzuji, že je bezpečné se tady pohybovat. Přesto zatínám půlky a s lehkostí, jako peříčko procházím halou, až na konec, kde nacházím schodiště. V druhém patře se mi naskytuje krásný výhled na Ostravu a těžební výtah dolu Bezruč, který vyčnívá svou siluetou při západu slunce. Po chvilce rozjímání udělám pár kroků a slyším praskání. Nohy, jako by se v kámen proměnily a odmítaly jít dál. Pocit jako na tenkém ledu se ve mně prohluboval každým mým pohybem. Pár fotek, které Vám ukážu, jsou jen zlomkem toho, co místo nabízí, ale to už nechám pro odvážnější. 















Komentáře

Okomentovat